kvásek

Jak si založit pšeničný kvas Založte si kvásek bez zbytečného vyhazování, vážení a naprosto bez stresu. Založení kvásku nemusí být vůbec nic náročného! Jestli jste se zatím nesetkali s metodou, která by vás přesvědčila, že založení kvásku je hračka, tak čtěte dál! V tomto článku vám ukážu tu nejjednodušší metodu na přípravu kvásku! Potřebujete jen kvalitní mouku, vodu a za pár dnů budete mít plnou sklenici aktivního bublajícího kvásku připraveného k vašemu kváskovému pečení! Tato metoda je více než univerzální, ale dnes si jej založíme z mouky pšeničné. Kvásek se dá použít na mnoho způsobu a možná na víc, než byste čekali! Kvásek totiž nemusíte používat jen na pečení chleba! Je to naprosto univerzální a pro mě již v mé domácí kuchyni NEPOSTRADATELNÝ pomocník! Používám ho téměř na jakékoliv pečení a do všech možných těst. Kvásek lze báječně využít všude, kde používáte mouku – pomůže vám docílit těch nejlepších koláčů, buchet, kynutého pečiva s droždím, ale třeba i domácích těstovin nebo vám rychle pomůže zahustit polévku! Založte si kvásek a pojďte spolu se mnou objevovat, co všechno lze s kváskem vytvořit! Co je to kvásek? Kvásek je v podstatě fermentovaná mouka, která se vyrábí smícháním mouky a vody. V této směsi se po čase začnou zachycovat bakterie a kvasinky ze vzduchu a tím se z kvásku stává takový malý živý organismus. Tyhle bakterie a kvasinky se moukou živí a produkují CO2, který v kvásku vytváří jeho pověstné bublinky. Nenechte se ale zmást, kvásek toho umí mnohem víc než jenom hezky bublat! Čtěte dál! Proč si zakládat kvásek? Dříve než se objevilo droždí a kynuté pečení začalo být jednodušší, rychlejší a spolehlivější, tak se spoléhalo pouze na přirozenou fermentaci. A jednou z nich je právě kvásek z mouky. Kromě toho, že kvásek těsto nakypří – tedy probublá, tak hlavně, a to je důležité, pomáhá odstranit ze zrna kyselinu fytovou. Kyselina fytová je antinutrient, který blokuje vstřebávání některých zdraví prospěšných látek v zrnu. Rozumějme, že zrnem se v přírodě rostlina rozmnožuje a tak potřebuje mít co nejvíce živin, aby nová rostlinka mohla vzklíčit. Kyselina fytová není jen v zrnu pšenice, žita a ostatních obilovin. Najdeme ji také v luštěninách, ořeších a některém ovoci.  Fermentovaná mouka má tedy nižší obsah (ne-li žádný) kyseliny fytové a díky tomu je naše tělo schopno přijmout co nejvíce živin, co nám zrno nabízí. To ale ještě není všechno! Fermentovaná mouka má nižší glykemický index, tedy nestoupá po něm glukóza tak rychle a máme tedy delší pocit zasycení.  V neposlední řadě kváskové pečivo má naprosto úžasnou chuť a je poměrně odolné proti plísním. Takže lze skladovat mnohem déle než výrobky z droždí. Správně upečený kváskový chléb vám v ideálním prostředí vydrží klidně týden, pouze časem vysychá.  V posledních letech ale vzniká nový důvod proč lidé chtějí péct s kváskem. V dnešním rychlém světě spousu lidí hledá způsob, jak zpomalit a jak relaxovat a tak se dají na kváskování. Je to logické, kvásek totiž nezrychlíte! A tak se musíte naladit na jeho pomalé tempo.  Navíc práce s těstem může být pro kdekoho neuvěřitelný relax! Proto pokud se také snažíte zvolnit a vnést trochu nostalgického ducha do vašeho domova, tak kváskování by pro vás mohlo být také to pravé ořechové! První den nám na založení kvásku stačí jen 1 lžíce mouky a 1 lžíce vody Co potřebujeme na založení kvásku?  Tato metoda je naprosto jednoduchá a nenáročná. Potřebujeme jen mouku, vodu a to klidně kohoutkovou, velkou čistou sklenici o objemu min. 1,1 l a lžíci.  Jakou mouku použít na založení pšeničného kvásku?  Na založení kvásku můžete použít v podstatě jakoukoliv pšeničnou mouku. Pojďme si ale ukázat, jaké druhy jsou nejvhodnější.  čerstvě namletá mouka – namletá pšenice ozimá a nebo špalda jsou obě skvělé varianty! Čerstvě namleté zrno má největší pravděpodobnost pro vznik kvasu, protože lépe zachycuje bakterie a kvasinky z okolí. celozrnná mouka z obchodu – naprosto skvěle se daří založit kvas i z celozrnné mouky z obchodu, a to jak z mouky špaldové nebo pšeničné. I tak ale doporučuji nakoupit tu nejčerstvější mouku, jakou najdete. bílá mouka – teoreticky vám kvásek vzejde i z bílé mouky, jen je to asi nejméně vhodná mouka pro zakládání kvasu. Lepší variantou je založit si kvas na celozrnné mouce a poté dokrmovat pšeničnou bílou. Celozrnná mouka totiž opět obsahuje více živin pro bakterie a kvasinky neboť obsahuje i určité množství obalu a klíčku.  Jak dlouho trvá založení pšeničného kvásku? Založení kvásku je časově náročnější záležitost a i to možná často odradí, ale ono to uteče velice rychle! Navíc jej stačí založit pouze jednou! Stabilní aktivní pšeničný kvásek je hotový přibližně za 5 dnů. Během procesu kvašení se vám může na hladině objevit i trochu vody – to už začíná být kvas hladový Jak si založit pšeničný kvásek? S mojí metodou založení kvásku získáte za 5 dnů necelý litr kvásku a to naprosto bez vyhazování a bez měření! Litr kvásku se ale i tak může zdát pro někoho možná příliš a pokud jste začátečníci, možná nebudete vědět co s ním! Proto na konci článku najdete ještě moje tipy na spotřebování vzniklého kvásku a samozřejmě i návod, jak jej dále krmit a udržovat ve formě!  Ještě takovou malou, ale důležitou poznámku… Pět dnů je poměrně dlouhá doba a tak nespoléhejte jen na svou paměť! Doporučuju mít u kvásku kousek papírku a psát si do něj poznámky a to hlavně datum přikrmování a množství přikrmování. Zdá se to banální, ale je to velmi nápomocné! Zvlášť pokud máte trochu hektičtější život! Proto jsem vám rovnou do návodu k vytisknutí doplnila takovou malou rozkošnou tabulku na přípravu kvasu! :)) Kvásek je potřeba přikrmovat totiž každý den a ideálně i ve stejnou denní dobu (ráno, odpoledne nebo večer).  1. den – Připravíme si velkou čistou sklenici nebo nádobu s víkem o minimálním objemu 1,1 l. Dále čistou lžíci a připravíme si také dostatek mouky na dokrmování. Do připravené sklenice dáme 1 PL mouky a 1 PL vody. Pokud máte čerstvě namletou mouku, je lepší dávat lžíce vrchovaté, zatímo jeslti máte mouku z obchodu, je lepší dávat lžíce zarovnané. V této

Chléb a pečivo Pšeničný kváskový chléb Jednoduchý recept na základní pšeničný chléb vhodný pro začátečníky! Tento chléb je naprosto skvostný – s vypečenou kůrkou a nádherně jemnou střídkou. Čerstvý chléb je opravdu nadýchaný jako obláček a spolu s křupavou kůrkou vytváří úžasný kontrast! Tímto kváskovým pšeničným chlebem skvěle doplníte jakoukoliv polévku nebo třeba guláš. Většina z nás si pod běžným denním chlebem představí pšenično-žitný chléb (často zvaný jako chléb Šumava), ale tento pšeničný mu značně konkuruje! Já osobně mám pšeničné chleby v oblibě a to ať z bílé mouky jako je tento, nebo celozrnný z čerstvě namleté mouky!  Pšeničný chléb je skvělý v jeho univerzálnosti: zastane funkci přílohy k vaší oblíbené pečínce se zeleninou, je skvělým doplňkem k polévkám a gulášům, zároveň chutná skvěle, jak čerstvě nakrájený, tak ve formě toustů či sendvičů. A co víc! Narozdíl od pšenično-žitných chlebů, které mají prostě tu typickou chlebovou chuť, tak pšeničné chleby upotřebíte i v různých sladkých jídlech – žemlovkách, francouzských toustech a jiných dobrotách! Já ho miluju a vy budete taky. Je pšeničný kváskový chléb vhodný pro začátečníky? Pšeničný chléb je naprosto skvělý chléb pro začátečníky a hned vám povím proč! Už je to nějaká doba, co jsem s vámi sdílela recept na chléb Semínková cihla, což je opravdu ten PRAVÝ chléb pro úplné začátečníky, kteří se s kváskem teprve seznamují a koukají, co teda vlastně umí. Je to chuťově vynikající a samozřejmě pro běžné dny naprosto dostačující chléb. Pokud se však chcete posunout zase o kousek dál, ale na pšenično-žitný chléb si netroufáte, tak tenhle pšeničný chléb je pro vás to pravé ořechové! Při přípravě pšeničného chleba se totiž naučíte skvěle pracovat s těstem a takzvaně ho dostat do ruky. Jak je to možné? pšeničné těsto nelepí, nebo lepí jen minimálně pšeničná mouka dokáže absorbovat hodně vody, což znamená, že pokud vám ujede ruka a ulejete do těsta trochu víc vody, i tak se vám s těstem bude skvěle pracovat (a že se to stává často a nejen mě!) chuť pšeničné mouky je celkem neutrální a méně kyselá než u pšenično-žitného chleba díky obsahu lepku lze těsto hezky natahovat a tak si lze skvěle natrénovat překládání chleba na stáčení chleba do ošatky si vystačíte pouze s minimem mouky, protože je těsto krásně elastické  Myslím, že teď už je vám jasné, proč tento chléb doporučuji právě pro začátečníky! Poznámka k moukám! Když jsem se začala učit péct kváskový chléb, zjistila jsem, jaký je velký rozdíl v moukách. Každá totiž obsahuje trochu jiný poměr živin a i u bílé mouky pšeničné to platí, že každá mouka je jiná. Pšeničné kváskové těsto zvládne vstřebat velké množství vody a stále se s ním dobře pracuje a tak, i když použijete jinou mouku, než používám já, je velká pravděpodobnost že se vám chléb podaří podobný a ne-li lepší! Moje doporučení pro začátečníky: Pro první pečení (než se naučíte péct) používejte jen jednu značku mouky. A až se naučíte péct chléb s jednou značkou, až poté vyzkoušejte další! Lépe se vám pak poznají rozdíly a nakonec si vyberete značku, která vyhovuje nejlépe vaším preferencím. Jak upéct pšeničný kváskový chléb? Jako při každém kváskovém pečení si přípravu rozdělíme do dvou dnů. První den večer si ve velké míse připravíme rozkvas smícháním 75 g pšeničné mouky ( ideálně celozrnné), 75 g vody a 1 PL (25 g) kvásku. Zamícháme v kompaktní kašičku a přikryté igelitem necháme na lince v pokojové teplotě přes noc kvasit – přibližně 10- 12 hodin. Druhý den ráno bude kvásek nabublaný. Pšeničný rozkvas se chová trochu jinak než žitný, více se rozprostře a je více tekutý. To mu ale na síle neubírá, takže toho se nelekejte. K rozkvasu přidáme 400 g prosáté pšeničné mouky, 11 g soli a vodu. Vodu přiléváme postupně, protože každá mouka saje jiné množství vody. Těsto vymícháme vařečkou a vzniknout by vám mělo poměrně měkké a pěkně elastické těsto. Mísu s těstem přikryjeme  igelitovým sáčkem nebo folií a necháme jej kynout.  Během kynutí provedeme 4 sady PŘEKLÁDÁNÍ. Navlhčenýma rukama podebereme a vytáhneme část těsta do výšky a následně jej položíme/zabalíme přes těsto. Poté mísou pootočíme a vytáhneme další část těsta a znovu přeložíme přes těsto. Toto provedeme cca 4x až 5x. Každý set překládání provedeme ideálně vždy po půl hodině. Jak na překládání, stáčení těsta do ošatky a jak péct chléb v hrnci se dozvíte v mém článku na pšenično-žitný chléb pečený v hrnci, kde se této technické stránce pečení chleba věnuji podrobně. Poté necháme v míse dokynout. Dostatečně nakynuté těsto poznáme podle toho, že je těsto lesklé, napnuté a lze vidět zřetelně velké bubliny. Kynutí těsta, i s překládáním, zabere celkem cca 5 hodin. Záleží ale na tom, v jak teplém prostředí kyne.  Pšeničný rozkvas z celozrnné mouky K rozkvasu přidáme zbytek ingrediencí Provedeme několik setů překládání Připravíme si ošatku nebo mísu vyloženou čistou utěrkou a vysypanou moukou. Já používám na vysypání pšeničnou celozrnnou mouku. Je lepší nasypat na utěrku mouky víc, aby se těsto opravdu nepřilepilo. Poté nakynuté těsto vyklopíme na pomoučenou plochu a roztáhneme ho do placky. Postupně těsto popřekládáme do středu a vytvoříme kouli. Kouli těsta otočíme spojem dolu a začneme těsto utahovat. To nám zajistí, že tvar chleba zůstane kulatý. Utáhnuté těsto dáme do ošatky spojem nahoru a necháme kynout cca 2-3 hodiny na lince nebo do lednice na cca 18 hodin. Kynutí v lednici je v tomto případě naprosto ideální. Pšeničné těsto bývá tekutější a při pomalém kynutí v lednici se stačí vytvořit silnější vrstva na okrajích těsta, které pak lze jednodušeji vyklopit. Dáky kynutí v lednici má také těsto více času odpočívat a vytvoří tak větší bubliny ve střídce. Než je těsto vykynuté dáme si rozpálit troubu a hrnec s pokličkou na 230°C horkovzduch. Hrnec používám smaltovaný o průměru 21 cm, ale výborný je i litinový hrnec. Do rozpáleného hrnce vyklopíme nakynutý chléb. Pokud se na utěrku přilepily kousky těsta, jemně je odškrábejte tupým nožem. Těsto po první fermentaci je plné bublin S elastickým těstem se skvěle pracuje Nakynuté těsto před pečením Na povrchu těsta můžeme nařezat linky buď zoubkatým nožem nebo